| heptandria | <botany> A Linnaean class of plants having seven stamens. Origin: NL, fr. Gr. "epta seven +, man, male: cf. F. Heptandrie. Source: Websters Dictionary (01 Mar 1998) |
|---|
Á¦Ç°¸í |
ÆÇ¸Å»ç |
º¸ÇèÄÚµå | ¼ººÐ/ÇÔ·® | ±¸ºÐ/º¸Çè±Þ¿© |
|---|
Á¦Ç°¸í |
ÆÇ¸Å»ç |
º¸ÇèÄÚµå | ¼ººÐ/ÇÔ·® | ±¸ºÐ/º¸Çè±Þ¿© |
|---|